česky  -  English  -  deutsch
         
Fotogalerie  



Cyklistika se na území Českosaského Švýcarska stala oblíbeným sportem mnoha návštěvníků. Na území obou národních parků však není cyklistika prioritou a jednoznačnou přednost zde má pěší rodinná turistika. Trasy cykloturistických výletů je proto vhodné směřovat spíše do okolí národních parků, kde je k dispozici rozsáhlá síž značených cyklotras a není zde tak vysoké riziko souběhu cyklistů s pěšími, kterým musí dát cyklisté přednost. Snad nejkrásnější možnost nabízí podél řeky mezi Děčínem a saskou Pirnou. Na území národních parků je zákonem stanoveno, že jízda na kole je povolena pouze po značených cyklotrasách vyhrazených správou národního parku a nedodržování tohoto zákonného ustanovení je strážci parku pokutováno. Často jsou cyklistické výlety vedeny Kyjovským údolím, údolím Brtnického potoka a údolím vlčího potoka, které všechny mohou pokračovat přes Zadní Doubici do Saského Hinterhermsdorfu a přes Zadní Jetřichovice se případně vracet po České silnici do Vysoké Lípy a Jetřichovic, odkud vede trasa i k Dolskému mlýnu a dále na Kamenickou Stráň a Růžovou. Rovněž v okolí Děčínského Sněžníku lze krásné výlety na kolech plánovat s návštěvou sousedního Saska.

Stejně jako v turistice, představuje Českosaské Švýcarsko i kolébku evropského Horolezectví. Zdánlivě nedostupné vrcholky monumentálních skalních věží představovaly již před více než sto lety neodolatelnou výzvu pro průkopníky skalního lezení a poskytovaly jim k tomu ideální podmínky. Například na Mnicha, skalní útvar v oblasti Bastei, byl první horolezecký výstup podniknut již v roce 1874. Horolezci–objevitelé pocházeli často i ze vzdálené Ameriky, když k legendárním patřil především Oliver Perry Smith, jehož jméno se navždy zapsalo do všech horolezeckých průvodců zdejší oblastí a vrcholových knížek nejznámějších skalních útvarů s popisy historických prvovýstupových tras. K legendám rozvoje moderních extrémně obtížných výstupů pak patří Bernd Arnold, Jindřich Hudeček a mnoho dalších.

Dnes lze v Českém Švýcarsku provozovat sportovní horolezectví za dodržování podmínek ochrany přírody, které stanovují pravidla pro lezení v pískovcových oblastech Českého horolezeckého svazu( www.horosvaz.cz )a návštěvní řád národního parku ( www.npcs.cz ). Návštěvní řád zejména stanovuje v jakých obdobích a na jaké skalní objekty lze lézt. Na území národního parku má jednoznačnou prioritu ochrana přírody a tak zejména v období hnízdění vzácných druhů ptáků, jako je , krkavec velký či je zakázán přístup do některých míst vyznačených správou národního parku či chráněné krajinné oblasti. Tento zákaz je zcela nezbytné respektovat, protože jedině tak lze zajistit nerušený vývoj kriticky ohrožených živočichů a předejít zde případné nutnosti trvalého zákazu horolezectví. V současnosti si na české straně horolezci nejvíce oblíbili skalní město a údolí Ostrov u Tisé, Rájec u Tisé či kaňon Labe.

Na území Saského Švýcarska jsou přírodní podmínky pro horolezectví ještě příznivější, než v Čechách. To je dáno geomorfologickou pozicí hlavních saských skalních oblastí blíže ke kaňonu Labe a tím i většími rozměry skalních útvarů, které často vystupují nad úroveň lesa ve formě obnažených skalních suků a rozsáhlých skalnatých hřbetů, jako např. oblast Schrammsteine s Falkensteinem. Velmi oblíbena je i oblast Bielatal nebo i rozsáhlé skalní město v okolí Kurort Rathen.  Rovněž i zde je třeba při horolezectví chránit prvořadý zájem ochrany přírody. Bližší informace k podmínkám horolezectví lze získat na ( www.alpenverein.de. )

Na území národních parků je jízda na koních povolena pouze v místech, vyhrazených pro tento účel správou parku. V NPČŠ je pro jízdu na koních vyhrazena a v terénu vyznačena trasa mezi Kyjovem, Doubicí a Tokání, která je v celém úseku vedena po lesních cestách. V okolí Národního parku České Švýcarsko se nachází více provozovatelů jezdeckých sportů a k hlavním patří  jezdecký areál ve Všemilech a jízdárna v Doubici či v Labské Stráni.

Území obou národních parků tvoří souvisle zalesněné plochy a zdejší pískovce jsou pro vodu silně propustné. Proto se zde nenacházejí přírodní vodní plochy vhodné ke Koupání  a za touto zábavou je třeba se vydat do blízkého okolí. Největší přírodní koupaliště nabízí Olešský rybník u Staré Olešky, kde je k dispozici i autocamping a půjčovna loděk.  Část této vodní plochy je pro rekreační využití uzavřena a slouží jako . Rovněž v Jetřichovicích se nachází koupaliště s možností stanování. K nejoblíbenějším místům patří i přírodní koupaliště v . Nedaleké město Rumburk nabízí udržovaný areál koupaliště s bohatým zázemím včetně sportovní haly a moderní plavecký bazén má i město . V nedalekých se v lesích vysoko nad Děčínem nachází koupaliště s hotelem. Menší a málo udržovaná koupaliště se nacházejí i v Mikulášovicích a Brtníkách. Pro náročnější návštěvníky je k dispozici i několik kvalitních hotelů s vlastním bazénem (pouze pro ubytované hosty|, např. Hotel Ostrov ve stejnojmenné lokalitě u Tisé či v Rynarticích. Velmi oblíbené návštěvníky z Českosaského Švýcarska jsou blízké saské aquaparky v Neustadt, Kirschau,  nebo i vyhlášené centrum Babylon v Liberci.

V zimě lze navštívit blízké lyžařské středisko v Jiřetíně pod Jedlovou a Horním Podluží. Nachází se zde udržované sjezdovky i běžecké tratě, možné je i večerní za umělého osvětlení.

Rybářům slouží především vodní plochy Velký rybník a Světlík u Horního Podluží, rybníky u Srbské Kamenice, Nové Olešky. Pro Rybolov je zde vyčleněna vždy pouze část vodních ploch a jejich zbylá část tvoří chráněná území. Oblíben se znovu stává i rybolov na řece Labi a většina menších vodních toků v okolí národního parku představuje pstruhové vody. Na území národních parků je rybolov zakázán a byla zde zřízena chráněná rybí oblast.



webdesign Webdesign by: