česky  -  English  -  deutsch
         
Fotogalerie  

Rozmanitost flóry a fauny Českosaského Švýcarska závisí především na jeho geologické a geomorfologické stavbě. S typickými druhy se setkáváme na kyselých pískovcích a s jinými zase v okolí vulkanitů. Značné rozdíly panují mezi květenou a zvířenou osluněných jižních svahů a naopak severních svahů s hlubokými roklemi, kam slunce téměř nepronikne. Zcela unikátní je v tomto ohledu kaňon řeky Labe, který pro Českou republiku představuje hlavní biokoridor spojující ji s přírodou okolní Evropy. Velký vliv na biodiverzitu Národních parků České a Saské Švýcarsko má i skutečnost, že více než 95 procentech  jejich území pokrývají lesy. Není však les jako les a tak je velký rozdíl v jejich složení na kyselých a chudých půdách pískovců a naopak na bohatých půdách čedičových vyvřelin.

Na složení fauny Českosaského Švýcarska se vedle přírodních podmínek uplatňuje působení člověka, který zde v minulosti vyhubil četné druhy zvířat. K hlavním druhům savců, kteří zde kdysi žili, patřil medvěd hnědý, vlk, nebo také los evropský. Z ptáků se zde  v nedávné minulosti vyskytoval např. orlovec říční, jeřábek lesní, tetřívek obecný a teprve před pár desetiletími byl vyhuben tetřev hlušec, jehož poslední hnízdění bylo pozorováno v roce 1983. Dnes se naopak vynakládá velké úsilí na znovunavrácení alespoň některých druhů, které byly pro zdejší oblast typické. V posledních letech se to již podařilo u či lososa obecného a probíhají přípravy na reintrodukci jeřábka lesního a tetřeva hlušce.

K největším druhům fauny Českého Švýcarska patří savci. Při troše štěstí lze v hlubokých lesích potkat jelena evropského, prase divoké či srnce obecného. Vyskytují se i  mufloni a kamzíci, kteří sem byli uměle vysazeni. V podzemních norách se ukrývají  lišky a  jezevci, dutiny stromů často obývají veverky  a  kuny, tu a tam se objeví i zprávy o spatření rysa ostrovida, který sem zavítal na svých dalekých toulkách. Jeskynní prostory a skalní rozsedliny v pískovcích poskytují útočiště pro četné druhy  netopýrů (např. netopýr ušatý, netopýr velký, vrápenec malý, netopýr hvízdavý, netopýr rezavý či vzácný netopýr Brandtův). Dosud bylo v Českosaském Švýcarsku zjištěno 16 druhů netopýrů. Typický je i plch velký, roztomilý hlodavec, který často potěší svou návštěvou turisty hledající úkryt pod skalními převisy. Vidět lze i jeho vzácného příbuzného plcha zahradního, plšíka lískového nebo i  častého rejska.

Vodní toky si oblíbila vzácná vydra říční, která zde nachází bohatá loviště a v kaňonu Labe se opět usadil i bobr  evropský.  Většina potoků a říček patří k pstruhovým vodám, kde se vedle pstruha vyskytuje lipan podhorní, vranka obecná i kriticky ohrožená mihule potoční, vzácně i či mník jednovousý. Králem zdejších ryb je bezesporu losos obecný, který se po sedmdesátileté odmlce díky záchrannému programu opět navrátil do říčky Kamenice. Správou národního parku pro něj byly vybudovány i k překonání vysokých jezů v Edmundově a Divoké soutěsce. V řece Labe bylo zjištěno více než 20 druhů ryb a s navracející se čistotou říční vody se tento počet neustále zvyšuje. V bukových lesích labského kaňonu a na březích dolní Kamenice lze za deštivého počasí vidět krásného mloka skvrnitého, na teplých stanovištích je častá i či , malé vodní nádrže obývají , čolek horský i kriticky ohrožený čolek velký, mokřady jsou domovem pro žáby , skokana štíhlého i ostronosého či ropuchu obecnou a mnohé druhy. V kaňonu Labe se často ozývá i krásně vybarvený, kriticky ohrožený skokan skřehotavý. Z hadů lze zejména na jaře vidět dnes již vzácnou a kriticky ohroženou zmiji obecnou, poblíž vody i  užovku hladkou  či .

Z ptáků si hluboké soutěsky protékané říčkami oblíbil nádherný skorec vodní, častý je zde konipas horský a občas sem zalétne na lov i volavka popelavá. V hlubokých lesích si na stromech či skalách pravidelně staví svá hnízda vzácný ,  skalní dutiny a římsy obývá krkavec velký a po úspěšném znovuvysazení i . Tomu se zde opět natolik daří, že se odtud šíří do dalších míst svého někdejšího výskytu. Z dravců zde hnízdí i poštolka obecná, časté je , vzácnější pak jestřáb lesní a v posledních letech sem od nedalekých rybničních oblastí pravidelně zalétá i . V posledních letech se znovu objevují i a také orlovec říční, i když zde tento kdysi domácí druh zatím nehnízdí. Naopak kriticky ohrožený si zde v mokřadech u rybníků svá nová hnízdiště našel a patří k největším vzácnostem zdejší přírody.

 Vyskytuje se zde i sluka lesní, bekasina otavní, více druhů lejsků a náhorní plošiny levého břehu Labe obývá tetřívek obecný. Skalní římsy si oblíbil výr velký, naše největší sova, a vyskytuje se i sýc rousný nebo kulíšek – naše naopak nejmenší sova. V zimě v lesích hnízdí křivka obecná a z vzácnějších druhů lesy obývá i datel černý či , častý je strakapoud velký, brhlík lesní, sojka obecná a vyskytuje se i vzácný holub doupňák. Z luk kolem obcí se koncem jara hlasitě ozývá chřástal polní, v okolí lesních požářišť byl zaznamenán lelek lesní.

Na drobné ptactvo je bohaté i okolí lidských sídel, kde lze v zimě a na jaře u krmítek spatřit i , strnady, , stehlíky, , , babky i ,

dlaska tlustozobého, zvonka zeleného, hýla obecného, , či rehka domácího, u potoků se daří konipasu bílému, luční krajinu obývá a vodnímu ptactvu se daří především v údolí kaňonu Labe, kde tažní ptáci, jako např. kormorán velký a různé druhy kachen nacházejí svá dočasná útočiště. K nejběžnějším patří kachna divoká, ale u vodních ploch lze vidět i morčáka velkého, zrzohlávku rudozobou, , či a . Celkem bylo doloženo hnízdění více než 130 druhů ptáků.

Z hmyzu je Českosaské Švýcarsko mimořádně bohaté na motýly, když např. v okolí Vysoké Lípy jich bylo zjištěno na tisíc druhů. Na jižním úbočí Děčínského Sněžníku se vyskytuje vzácný , v okolí Růžové lze zahlédnout i další teplomilný druh – otakárka feniklového, k nejkrásnějším motýlům patří , a či , četné je i množství druhů , , , , kdy u Vlčí hory byl ojediněle zjištěn i velmi vzácný hnědásek chrastavcový, , s překrásně vybarvenou spodní stranou křídel a překvapivě častý je zde i výskyt jinde vzácného s téměř průhlednými křídly.

 Nádherný je , bělopásek topolový, stejně jako , batolec duhový  či .  Mnohé vzácné druhy motýlů jsou vázány na určité rostliny, jako na typický rojovník bahenní. Před návštěvníky zůstávají skryti četní noční motýli – můry, ale často lze spatřit jejich neuvěřitelně pestrobarevné housenky aktivní i ve dne, jako jsou  např. či lišaj borový. Vyskytuje se i řada vzácných druhů brouků, z nichž například byl v ČR i Sasku dlouho pokládán za vyhynulého a teprve nedávno se jej u Hřenska podařilo znovu objevit.

 Jedním z nejčastějších druhů je chrobák velký, četné jsou mnohé druhy střevlíků, jako např. či , vyskytuje se mnoho  , , z nichž některé druhy se vyskytují i v  a patří k nim i řada druhů velkých . Dále se vyskytuje řada , mandelinek,   mnoho. Vzácní jsou roháčci, žijící na odumřelém dřevu a např. na bohatých bylinných porostech čedičových půd lze spatřit mandelinku nádhernou.

 Na okoličnatých rostlinách se vyskytuje , na lesních loučkách lze vidět a častý je i kousavec korový či . Ve vzácných liliových biotopech se vyskytuje , velmi četné jsou druhy ploštic, jako , a pod osluněnými převisy se daří , jejichž trychtýřky v suchém písku nelze přehlédnout. Z rovnokřídlého hmyzu je velmi vzácná i kobylka Pholidoptera aptera bohemica žijící na čedičových vyvřelinách, která se v ČR nikde jinde nevyskytuje, či stejně vzácná jeskynní kobylka Troglophilus neglectus obývající podzemní prostory.

 Na loukách je běžná kobylka zelená a v řídkých listnatých lesích  a na suchých loukách je k vidění i vzácná . Suché písčité půdy má ráda kodulka a velmi početní jsou další zástupci blanokřídlého a dvoukřídlého hmyzu. Patří k nim četní , různé druhy , dlouhososka velká  nebo , jako .

Stejně jako u flory, vyskytují se vzácné druhy hmyzu díky inverznímu klimatu především v hlubokých skalních soutěskách, kde přežívají i chladnomilné druhy od dob ledových. Jiné druhy se sem naopak novodobě šíří v důsledku současných globálních klimatických změn. Příkladem je původně tropický krásný pavouk , který je v Českém Švýcarsku hojný, ale v rámci České republiky, kam se rozšířil od Balkánu, je považován za vzácného. K dalším běžným pavoukům patří , , , četní nebo pavouci obývající jeskynní prostory a tmavé skalní převisy či řada druhů obývajících a břehy vodních ploch.

 K nejdrobnějším formám hmyzu patří chvostoskoci vyskytující se v obrovských množstvích časně z jara nebo jiný druh žijící ve skalních prohlubních, který dokáže čile skákat podobně jako blecha. Svým tvarem je klíšťatům podobná sametka rudá. Čisté vodní toky a malé vodní plochy poskytují útočiště více než dvaceti druhům vážek, jako , , šídlatka páskovaná, šidélko páskované, další druhy šidélek nebo i .







webdesign Webdesign by: